Svatební hostiny a oděvy kdysi

Svatební hostiny a oděvy kdysi

Online svatební oznámení a tisk v LarisDesign. A teď už přejeme příjemné čtení. Tisk svatebních oznámení vyžaduje několik kroků, které byste měli dodržet, aby byl výsledek vaší snahy jak očekáváte. Krásné pozvánky na svatbu a oznámení svatební najdete jen u nás.

Svatební hostiny a oděvy kdysi. Před nedávnem mi kamarádka darovala časopis Památky a muzea. K mému údivu jsem v něm objevila několik desítek stránek, které byly věnovány svatbě a její historii, která se začala psát již v 16. století. Neuvěříte, ale spoustu informací jsem četla poprvé a velmi mě zaujali. Dokonce si umím představit, že by se několik nápadů dalo použít i v dnešní době, vždyť „retro věci“ jsou momentálně velmi IN.

Svatebnímu oděvu nevěsty se tak jako dnes, i kdysi přikládal zvláštní význam. Dávným znakem nevěsty a jejího panenství byl věnec, přezdívaný i corona. Věnec býval ze vždy zelených rostlin a zeleň jako táka byla i znakem panenství. Od 19. století se znakem panenství stal závoj, který na Slovensku patřil dlouho jen k projevům šlechty a měšťanstva. V tomto století se do postavení hlavního znaku dostává také bílá barva, která je znakem nevěsty do dnešní doby.

Ženich býval označen pírkem, které však nebylo znakem jeho panictví. Mával ho i vdovec při opětovné ženbě. I ostatní mužští účastníci svatby měli pírka, která označovala jejich zvláštní obřadní status. Svatební funkcionáři – svat, starší, družba, měli peříčka výraznější, přičemž měli i další znaky – zdobené hole a ručníky. Svatební oděv, jakož i všechny zmíněné znakové předměty sloužily ke zvýraznění výjimečnosti svatebního dění.

Snahy o výjimečnost se ve výrazné míře projevovaly i při svatební hostině. Nabízené pohoštění bylo projevem uctění si svatebních hostů a společné jedení bylo také znakem potvrzujícím zpříbuznění rodin. Především však bylo příležitostí k projevení společenské prestiže a reprezentace svatebních rodin. Uskutečňovalo se to prostřednictvím kvantity a kvality jídel, nápojů či koláčů. Tradičním svatebním jídlem byla drůbež a kaše, která byla součástí svatebního menu všech společenských vrstev, ale nejdéle se zachovala v rolnickém prostředí. Na šlechtických hostinách se nabízela i jiná masa a u těch nejbohatších dokonce i dorty.

Zmíněné řádky nám dokazují, že je opravdu už dnes spousta věcí jinak, ale stále v nich umíme najít i znaky, které jsou používány dodnes a v podstatě je jen na nás, aby nezanikly úplně. Takže milé nevěsty, přestaňte se trápit svatebním účesem a dejte si do vlasů krásný věnec a bříška svatebčanů se nebojte naplnit pečeným kuřátkem s bramborovou kaší. P.S.: Dorty mohou být klidně i dva!

Svatební blog

Vánoční přání a novoročenky