Dovolujeme si Vám říci
Dnes bychom opět rádi nahlédli do minulosti, tentokrát na téma, které je nám v Larisdesign nejbližší. Přejeme Vám příjemné čtení o zásnubních a svatebních oznámeních. Možná v následujících řádcích najdete inspiraci na ty Vaše.
Neodmyslitelnou součástí svatebních příprav jsou svatební oznámení, která však jak víme, nepředstavují jediný druh oznámení, která si přátelé a příbuzní vyměňují. K běžným oznámením zařazujeme i promoční, úmrtní či oznámení o narození dítěte.
Při nahlížení do minulosti to historici neměli snadné, protože se kdysi v rodinách odkládala jen úmrtní oznámení. Nejstarším oznámením, ke kterému se dostali, bylo oznámení o zásnubách Josefa Krála a Žofie Pálkové z roku 1867.
Etnografická literatura tvrdí, že zásnubní a svatební oznámení se vyvinuly z tradičního osobního zvání na svatbu. Podle historiků však oznámení nejprve nahradily zvací dopisy, ve kterých pisatelé informovali adresáty o události v rodině a obvykle je také zvali na svatbu a svatební hostinu.
Nejstarší tištěná zásnubní a svatební oznámení pravděpodobně pocházejí z druhé poloviny 19. století. S největší pravděpodobností souvisely s nástupem měšťanské kultury a také se zvýšenou migrací obyvatelstva. Snoubenci touto formou oznamovali své životní rozhodnutí zejména příbuzným a přátelům, kteří žili mimo jejich bydliště. Důležitým předpokladem pro rozšíření tištěných oznámení byl na jedné straně rozvoj poštovní služby a na straně druhé i dostupnost tiskáren. Zachovaly se různé typy. Jedny na elegantním tenkém papíře s průsvitkami, jiné na ručním nebo dokonce tvrdém papíře. Lišily se také formátem, typem písma a grafickou úpravou. V ojedinělých případech se zachovaly i tištěné poděkování za blahopřání ke sňatku.
V nejbližším blogu Vám přiblížíme, jak konkrétní zásnubní a svatební oznámení vypadala, jaký měli formát, jaké se používaly barvy, text a podobně. My už se neumíme dočkat.